V dubnu jsem na koloběžku vyrazil celkem 28x. Celkem z toho bylo 465 km. Vlastně je to stejně jako v březnu, kdy těch jízd bylo ale méně, jen 17. V dubnu jsem totiž už jezdil do práce. Tím to více narostlo početně, ale průměrná délka jízdy se zkrátila z 27 km na 16km. Je znát, že ráno do práce jedu jen 5-7km:
Co je super, že už postupně osychají cesty mimo asfalt a čím dál častěji se tedy dá vyrazit na polňačky a šotolinky v okolí. V lednu a v únoru to byla bída. Ale teď v průměru už více jak třetina nájezdu je mimo asfalt. Občas si tedy naběhnu a toho bláta je ještě dost,
ale to mi vlastně nevadí, když to není vyloženě extrém, tak mi to baví a prostě to vezmu domů přes myčku. Musím si ale dávat pozor, kam směřuju ten proud vody, vyhýbat se středům a brzdám. Ale pláště a stupátko tím umeju perfektně.
Nejdelší jízda byla 23. dubna, kdy jsem vyrazil o víkendu z Mostu do Mostu třemi okresy pro odznáček. To jsem se podíval do sousedního Chomutova.
Byla totiž výzva v Garminu. Pak jsem si ještě v dubnu dal na Velikonoce ještě tradiční “Okolo šachty”
a týden před tím “Okolo mosteckých zatopených lomů”.
Také jsem si v dubnu už projel a zkontroloval na podzim objevené “šotolinky pod Hípáčem” podél Srpiny
a cestu z Braňan podél trati do Bečova
Zbytek cest bylo kratších. Hodně z nich bylo z kategorie “Dojíždění”. Krom do a z práce to bylo už i na tenis a florbal. Ty byly výrazně kratší.
Co se týká vybavení koloběžky, tak jsem na Aliexpressu objevil zajímavý stojánek, který jsem na test objednal. A on jde použít.
Není to sice asi na nějaké použití s naloženou koloběžkou, ale funguje. Druhým “vylepšením” je brašna z Koloběžky Nistler, která konečně dorazila. Objednáno jsem měl už od konce října.
Paní toho má moc, ale čekání se vyplatilo. Brašna je super a určitě jí doporučuju.