Včera jsem vyměnil ježdění kolem komína, které vždy začíná a končí u baráku. Vyrazil jsem Švestkovou dráhou z Mostu do Třebenic.
Z Mostu jsem byl asi za 45 minut na zastávce Třebenice – město.
Ze zastávky jsem podjel hlavní silnici a pak pokračoval doleva po šotolinové cestě, která ji zase podjela zpět a pak ústila na místní silnici.
Pokračoval jsem doprava skrz obec nebo osadu Teplá asi kilometr a půl až na začátek vesnice Vladislav. Nejel jsem doprava do vesnice, ale rovně na šotolinovou cestu po okraji pole. Cesta se asi po půl kilometru napojuje na Zlatou stezku Zemí hradů. Je značená červenou turistickou značkou, doleva stoupá a prochází samotou Chrástná. Ta leží na úpatí vršku Třešňovka. Tvoří ji cca desítka usedlostí podél stoupající asfaltky, která končí v horní části osady malou návsi. Tam je barokní plastika, zvonička a zděný přístřešek se starou pumpou v místě stálého pramene.
To jsem využil a osvěžil se. Stezka zde přešla v nezpevněnou cestu po úbočí vršků Třešňovka a Plešivec a asi po kilometru mne přivedla na silnici a na začátek osady Děkovka. Tu jsem projel po sinici nahoru.
V osadě jsem minul po levé straně barokní kapli sv. Jana Nepomuckého a asi po necelém kilometru dojel k turistickému rozcestníku Děkovka. Tady jsem odbočil ze sinice doleva a dojel po lesní cestě asi 300m k turistickému přístřešku pod zřceninou hrádku Oltářík.
Byl jsem zvědavý na výhledy, tak jsem pokračoval nahoru. Nejdříve se dalo ještě jet, ale později jsem koloběžku tlačil.
Pod samotným vrcholem u turistického odpočívadla jsem jí nechal a nahoru se vydrápal sám.
Výhledy stály za to.
Ze zříceniny jsem se zase vrátil až na silnici a pokračoval po ní stále do kopce.
Asi po třech kilometrech stoupání, kdy jsem projel chatařské osady Skalice a Dřevce, mi hodinky ukázaly, že jsem nahoře.
Dál už to bylo většinou dolů. Projel jsem po cyklotrase 25 Červený Újezd a pak doleva až do Měrunic. Ty jsem také projel a po necelém kilometru přejel silnici 257 do Žichova. Ten má pěknou náves. Na konci Žichova se silnice mění v polní cestu a
zatáčí doleva do kopce. Po necelém kilometru jsem po ní dojel na silnici před Dobrčice. Jel ale jsem na druhou stranu, ne do Dobrčic, a po 150m jsem ze silnice sjel na polní cestu, která pádá dva kilometry dolů do Korozluk.
Tam jsem podjel hlavní silnici 15, občerstvil se malinovkou v místní hospodě a pokračoval dolů až do Sedlece. Ten jsem projel až na konec, kde se asfaltka měni v polní cestu. Podél trati jsem po ní podjel hlavní silnici a projel zahrádkářkou kolonií do Patokryjí. V Patokryjích jsem po mostě pro pěší přejel trať a po silnici projel Obrnice a Chanov a dojel až na mostecké nádraží a domů. Cestu jsem uzavřel jedním točeným Gambáčem v hospodě u baráku.