Zase po delší době jsem se podíval mimo “domácí trasy”. Vyrazil jsem kolem podbořanského nádraží sídlištěm a kolem místního koupaliště ven směrem na Kryry. Cílem byla Schillerova rozhledna nad nima. Do Kryr jsem jel po místní cyklotrase, která začíná na místní silnici na Valov. Před Valovem ale cyklotrasa uhýbá na polní cestu, která se doslova vlní, jak horizonálně, tak výškově, mezi poli a remízky,
Polňačka se před Kryry změní v šotolinovou a klesá do nich. Nad nimi je v dáli vidět rozhledna.
V Kryrech jsem přejel hlavní rovně a vyrazil po stoupající asfaltce. Asfaltka se stáčela doleva a změnila se v šotolinovou cestu. Ta se asi po 300m otočila doprava a dále stoupala. Před vrcholem bylo asi 100m stoupání prudší, to se nedalo vyjet. Posledních 100m k rozhledně už ale bylo zase pohodové a dupatelné mírné stoupání. Od rozhledny je pěkný rozhled.
Byla otevřená, tak jsem si nemhl nechat ujít možnost vylézt nahoru. Rozhledy jsou ještě hezčí. Za tu dvacku to stojí. Kryry:
Příjezd k rozhledně:
Od rozhledny jsem se vydal stejnou cestou zpět. Dojel jsem na náměstí a vydal jsem dál po modré. Ta z hlavní ulice asi po 200m uhla doprava do kopce mezi domky. Nahoře na konci obce začíná krásná asfaltová cyklotrasa, která mě dovedla až do Vroutku.
V obci jsem trošičku zakufroval. Nenašel jsem modrou značku, která by mě provedla krajem obce na cyklostezku do Podbořan. Nakonec jsem musel jet obcí hlavními ulicemi až na její kraj, kde začíná zmíněná cyklostezka.
Po ní se dá dojet až do Podbořan. Já si cestu ještě kousek protáhl a v místě, kde cyklostezka kříží bývalou trasu, kterou používali tankáni ze Žatce, když jeli z podbořanského nádraží na Doupov cvičit, odbočil jsem na ní. Po ní jsem dojel do Buškovic. Ty jsem projel a po další cyklostezce dojel do Podbořan.