Dnes na cestě z práce padla moje první tisícovka km na mé nové koloběžce Kickbike Stingray, kterou mám od 28. července. Pětikilo jsem zlomil dvacátého srpna, teď tedy padlo druhé.
Stingray je anglicky rejnok, takže jsem si jí tak pokřtil. Je to moje čtvrtá koloběžka. první bylo legendární káčko, tenkrát ještě prototyp K7, ještě s klasickou přední cyklovidlicí.
To jsem si předělal na 2×16, ale i tak pro delší cesty ho v červenci 2016 vystřídalo Mibo GT.
To jsem nahradil loni v prosinci jiným Mibem, tentokrát to bylo GS.
Se všemi koloběžkami jsem nabrázdil spoustu pěkných kilometrů. Bohužel jsem Miba musel několikrát reklamovat, prostě asi nejsme kompatibilní. Ale výrobce mi vždy reklamaci uznal. Třikrát jsem dostal zpět nový rám.
Čtvrtá reklamace skončila vrácením peněz.
To bylo impulsem ke změně značky. Ale o tom všem jsem již tady psal. Teď, trošku s odstupem, musím konstatovat, že kdybych si měl mezi těmito dvěma Miby měl vybrat, tak by asi vyhrálo GT. Ale s kotoučovými brzdami, obuté do větších balonů a s řidítky “ala paní radová”. A to i přes nutnost vozit dvě duše a občasné ustřelení zadního kola. Pocitově to větší přední kolo prostě lépe jelo. A asi nejen pocitově. S GS jsem měl problém se na mých “rychlostních zkouškách” dostat na časy, které jsem docílil na GT. Samozřejmě v tom je X dalších vlivů.
Tolik k Mibům. Myslím si, že po tisícovce kilometrů už můžu trošku rekapitulovat svoje pocity z Rejnoka a i trošku jej srovnat s Miby. I když je to vůči nim trošku nefér. Vždyť za cenu Rejnoka bych mohl mít obě Miba. Nicméně je to i trošku konstatování, že investice do dražší/lepší koloběžky se vyplatí.
Co musím jako první zmínit, je to, že na Rejnokovi preferuji úplně jiné trasy, resp. jiný povrch. Zatímco na Mibu byl preferovaný hladký asfalt, tak s Rejnokem je to úplně jiné. Není to tedy žádný těžký terén, ale na polních či šotolinových cestách, třeba někdy i s blátíčkem, je Rejnok jako doma.
Neříkám, že s Mibem se to nedalo, ale s rejnokem mě to prostě baví. Je to takové hravější, je na nich prostě obratnější. Mibo bylo tank.
Proč si myslím, že tomu tak je?
Prvním aspektem je váha, Rejnok má i s vybavením, které vozím (včetně třičtvrtě litru pití),
minimálně o kilo méně než holé GS. Samozřejmě jsem to vozil i na něm.
Nevěřil jsem, že by váha koloběžky byla tak důležitá. Zda má devět a půl kila nebo dvanáct, je sakra znát.
Druhým aspektem je určitě obutí. Rejnoka mám totiž tubeless. Tudíž foukám menší tlaky. Také pláště, které jsem na Mibu vozil, byly spíš na silnici než šotolinu. Tohle obutí jsem samozřejmě mohl mít i na Mibu, ale neměl. Preferoval jsem, co nejhladší pláště, i když slicky jsem se neodvážil dát, a maximální tlaky.
Třetí aspekt, který přispívá k lepší hravosti a obratnosti Rejnoka je určitě kratší stupátko, které mi sedlo. Rychle jsem se s ním srovnal, a to mám 48!
Zkrátka poměr mezi hladkým asfaltem a jiným povrchem se výrazně proměnil. Musím říct, že dřív asfalt dominoval, ale teď už to říci nejde. Objevil jsem spoustu pěkných, zajímavých cest na odbočkách, které jsou na cestách, které už dlouho a často brázdím. Ale prostě tam není asfalt, tak jsem je jen míjel bez povšimnutí. A zase mám problém se na “rychlostních zkouškách” přiblížit časům z dob GT. Celkově jsem trošičku pomalejší i proti GSku. Ale to mi vůbec netrápí. Nahrazuji si to hravostí a živostí Rejnoka na těch polňačkách. Také vím, že obutí Rejnoka s nižším tlakem prostě na hladkém asfaltu hůř valí. Samozřejmě se ty změny tras podepisují na stupátku Rejnoka.
Musím také konstatovat, že jsem udělal dobře, když jsem zvolil bezdušové provedení. Jednak to přispívá k té hravosti a obratnosti na šotolinkách, jednak mi to už ušetřilo starosti s lepením duše. Minulý týden jsem ráno v kanceláři, při pohledu na koloběžku, která stála v rohu u zdi, zaznamenal bílý flíček na zadním plášti. Ten flíček lepil a nebyla to žvýkačka,bylo to mlíko, které zalepilo díru. Ani jsem nemusel dofukovat. Byl to takový defekt nedefekt. Ale na nějaký finální závěr je ještě brzo.
Nakonec to povídání je trochu delší, než jsem měl v plánu. Ale musím konstatovat, že jsem dobře vybral respektive my v Brandýse dobře poradili nebo spíš mne postavili na správnou koloběžku. Jízda na Rejnokovi mne prostě baví. Je to super relax. Obzvlášť odpoledne po práci.