Dnes jsem se poprvé zúčastnil již snad tradiční Novoroční cyklistické projížďky pořádané mosteckým Cyklopointem. Účast byla hojná, ale jen ze strany cyklistů, bohužel, koloběžkář tam byl dnes jediný, já.
Na výběr bylo několik tras. Od vyloženě terénní kopcovitou, přes blátivou až po jen silniční, která byla buď dlouhá nebo kratší. Já si zvolil tu kratší, jednak jsem nevěděl, jak to s těma šlapkama budu dávat, jednak pro, na dnešní dobu, pozdější začátek jsem nechtěl dojíždět za tmy. Kdyby se něco přihodilo. Třeba defekt.
Jelo se na pohodu, čekalo se na ty pomalejší. Stíhal jsem v pohodě. Bylo to akorát na začátek roku. Na závěr byla příjemná polévka U Kojota.
Co se týká mého loňského koloběžkování, tak jsem si opět nesplnil cíl a nedal jsem tři tisíce kilometrů. Tentokrát jsem se zastavil na 2 237 km.
Je to nejméně za poslední tři roky. Ale nějak mi to netrápí. Hlavně, že to bylo bez nějakého karambolu. V létě, zejména v červenci, bylo vedro, tak jsem toho moc nenajel. Pak bohužel letos opět nebyl nějaký parťák-koloběžkář, takže většinu z těch kilometrů jsem najezdil sólo na třech trasách, které teď tedy v Mostě mám. První je na Matyldu, někdy přes Benedikt, tam kolečko a pak z5.
Druhá je přes golfové hřiště, kolem Hipodromu do Polerad. Odtud po bývalé trati do Havraně a z5 přes Nemilkov a Líšnici.
Třetí byla nová a asi moje nejoblíbenější, kolem mosteckého jezera. Tu jsem nově objevil.
Všechny trasy jsem často lehce obměňoval.
Delších výletů tedy mimo Most moc nebylo. Nejdelší (70km) byl výlet s kolegy z práce (cyklisty) vlakem do Roudnice nad Labem a odtud podél Labe do Děčína. Pak zase zpět do Mostu vlakem.
Bylo pěkný výlet, ale cesta podél Labe je trochu fádní a stále stejná.
Druhá byla opět s kolegou cyklistou z Moldavy v Kr. Horách, přes Fláje, Dlouhou Louku dolů do Lomu a pak přes Mariánské Radčice kolem mosteckého letiště domů.
Pak už jsem jen párkrát jel “Kolem šachty” a zabrousil jsem do Bečova a Litvínova. Vše do 50 km. Ubylo takového toho mého delšího toulání a i se několikrát stalo, že se mi nechtělo. Ale zase, když jsem i tak vyjel, tak mi to pak po pár kilometrech začalo bavit a nakonec jsem byl rád.
Také jsem letos v létě začal druhou desítku let a i desetitisícovku ujetých kilometrů na koloběžce, vyměnil jsem kokpit a musel pořídit nové přední kolo. Tu mojí rekapitulaci mi nakonec dokonce na svých stránkách zveřejnil Petr Lindner, kterého jsem označil jako pachatele mého koloběžování.
Letos bych chtěl více jezdit na delší cesty. Delší znamená kolem 70 km. Uvidíme, kolega z práce, kterému, i když je cyklista, prý moje tempo vyhovuje, by rád také jezdil více, tak uvidíme.
Trhnni si nohou i v roce 2020.